Pražská zoologická zahrada vznikla už v roce 1931, ke standardnímu logotypu se však propracovávala několik desetiletí. V letech po založení se na jejích tiskovinách objevovala realistická kresba lvice, zobrazující konkrétní zvíře jménem Šárka. Vytvořil ji František Xaver Procházka, krajinář, ale zejména malíř zvířat a ilustrátor učebnic i odborných přírodopisných časopisů. K této tématice (a posléze i k vytvoření zmíněné kresby) jej přivedlo seznámení se zakladatelem pražské ZOO Jiřím Jandou. Po 2. světové válce lvici nahradila kresba zubra.
Přelomovým krokem pro budování identity pražské ZOO jako odborného ústavu bylo I. mezinárodní sympozium na záchranu koně Převalského v roce 1959, které proběhlo právě v Praze. Sympozium totiž vyznačuje nástup nového poslání zoologických zahrad, spočívající v záchraně vymírajících druhů. Tím získaly ještě další funkci vedle té vzdělávací a zábavné. ZOO Praha byla tehdy pověřena, aby vedla plemennou knihu tohoto zvířete, po zubrovi teprve druhou na světě. Od té doby se kůň Převalského stal vývěsním štítem pražské ZOO a jejích úspěchů. A jako takový se stal i jejím symbolem vizuálním. V následujících letech vznikly hned dvě podoby značky, které ještě zdaleka nenaplňují vlastnosti logotypu. První barevná se stádem koní je až příliš komplikovaná, druhá s dvojicí běžících koní se zase svou přílišnou expresivitou v námětu i technice vlastně obsahově nekoresponduje s náplní zoologické zahrady, která je vším jiným než skutečnou divočinou.
Teprve v roce 1971 u příležitosti konání konference Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad bylo zadáno vytvoření nového logotypu, který pak sloužil až do roku 1997. Jeho autorkou je Jana Rožánková (* 1947 v Praze), grafička a zejména ilustrátorka knih o zvířatech, která pro zoologickou zahradu pracovala téměř dvacet let. Právě ona jí poprvé vtiskla ucelený vizuální styl. Je zajímavé, že ještě v roce 2000 autorka vytvořila logo jihlavské ZOO.
Nová značka je klidnější a kompaktnější a ve svém redukovaném lineárním pojetí už splňuje základní kriteria logotypu. Její slabší částí je nápis, který nepůsobí příliš originálně. Logo zobrazuje klisnu s mládětem v charakteristickém postoji za sebou, který je dobře odpozorován z reality. (V partii zadních nohou hříběte však není stylizace úplně šťastná.) Z profilu vyniknou základní charakteristiky koně Převalského, především zvláštní tvar hlavy s kulatým tvarem huby a krátkou stojatou hřívou, která začíná růst až za ušima. Logo zároveň přesně odkazuje hned ke dvěma důležitým obsahům: jednak k úspěšnému odchovu ohroženého druhu, kterým se Praha chlubila, jednak nese i určitý marketingový záměr směrem k většinovému návštěvníkovi, který do zoologických zahrad chodí především „na mláďata".
V letech 1998 - 2009 pak ZOO používala zdařilé logo Michala Cihláře opět s hlavou koně Převalského z profilu. Po mezidobí provizorní značky Vladimíra Veselého, tvořené jen písmem a až plagiátorsky navazující na Cihlářův grafický styl, si vedení ZOO objednalo nové logo od jedné z nejrenomovanějších světových agentur Chermayeff & Geismar (nyní Chermayeff & Geismar & Haviv, kde právě Sagi Haviv je autorem loga). V tomto logu tvořeném pěti stopami jedna patří právě koni Převalského.
